Dlouho tomu poté, kdy koruna hadí lidem dána byla, na trůn Tir-nan-n-Ogský Ruann Dreah, prvorozený syn Kadarnův dosedl, jehož jméno dáno mu bylo dle rudosti tváří jeho při zrození. A i později, kdykoliv ba jen letmé rozčilení jeho mysl prolnulo, krev do tváří jemu se vehnala a obličej Ruannův znachovatěl. Však vznětlivost tato nikterak moudrost ni spravedlivost královskou nezastírala. Jen domýšlivosti se občas přízně dostalo a obava o trůn do srdce královského se třela. Tu pozval Ruann Dreah ku dvoru svému magiky nejslovutnější, řemeslníky nejobratnější a velmistry alchymistické. Jejich úkolem jediným vyrobit bylo zbraně, jejíž moc každého nepřítele by pokořila. A tak troufalý byl, že i na ovládnutí Světa pomýšleti počal.
Učencům i řemeslníkům však přespříliš dlouho přemýšlení jejich trvalo, až Ruann Dreah trpělivosti svojí pozbyl. Zloba královská tak na ně padla a Ruannova rudost z tváří nemizela, ba ani když syn jeho prvně sám na lov se vydal a jelena statného skolil, ni když žena jeho po nemoci těžké zemřela.
Tu po mnoha slunovratech konečně dobré zprávy jeho sluchu se dostalo, že již brzy tomu a dílo nejskvělejší dokončeno bude. A radost chuti do života jemu opět navrátila v plánech nejsmělejších na ovládnutí všeho živého. Představami sebe opájel, kdež mocným vladařem byl s mocí Bohům se rovnající a poklady samy k nohám mu padaly.
Však tu jedenkrát v čas noční Ruannovi do snu sám Arrawvn, Bůh z Podzemních říší, vstoupil a králi osud jeho ukázal, když zbraně své proti lidu použije. Tak spolu zemí válkou zničenou procházeli, kde jediné vesnice nevypálené nebylo, ni města, kde člověk by žil, ni pole, kde úrody by vzrostlo. A ženy bez dětí a muže zmrzačené a dobytka bez užitku viděli. Tu země pod nohama se jim zachvěla, a když Ruann k nebi vzhlédl, jak v celé své nadlidskosti padá zřel.
A celek studeným potem zalit, ze snu Ruann třesoucí se procitl. Mysl jeho obrazem tímto toliko zhrozena byla, že k sobě magika nejmoudřejšího a přítele svého zavolati kázal, by zbraně zlé dobře ukryl, neboť líto jemu přišlo díla zničiti. Když místo ono najito bylo, kovář proslulý zámek vykoval, k němuž klíčem koruna hadí se stala. A tak Ruann Dreach pošetilosti své dobře uzamkl v naději, že koruna hadí vždy jen moudrému vládci země patřit bude, kterýžto použití její dostatečně uváží.

Zpět