VÍTĚZSTVÍ TREÁNOVO
Toto jest legenda o hrdinném vítězství Treánově a smrti jeho, tak jak mýma vlastníma očima bylo spatřeno...
Treán byl vládcem moudrým, jež svoji zem spravedlivě spravoval. Spory vůdců jednotlivých klanů urovnával, což zemi ku vzkvětu a bohatství vedlo. Ničeho však pověčnost netrvá. Tu stalo se jednoho jara, že k pobřeží jižnímu lodě cizí s mnoha divoce vzhlížejícími muži přistály. Ti plenit vesnic, měst vypalovat a vše živé ubíjeti započali. Zemi Treánovu dobýt chtěli a jejím bohatstvím sebe obdařiti. Tak Treán s vojskem svým okamžitě k jihu zamířil a dobyvatelům vstříc se vydal. Včele mužů svých statečně a tvrdě na nepřítele udeřil.
Po mnoho dní pronásledoval hordy nepřátel po kraji rozesetých a oddíly jejich ničil. Však kol sebe jen vypálenou a zničenou zemi viděl, které tak dlouho a pracně svou ochranu dával. Tu zachvátil jej bezmezný vztek nad obrazem zkázy a nepříteli hroznou pomstu přislíbil. Když tomu vypadalo, že zdaří se mu nájezdníky zpět do moře zatlačiti, další lodě nepřáteli přeplněné ku břehům připluly. Treánovi muži bili se statečně, však postupně obrovské přesile dobyvatel podléhat počali. Tak Treán k ústupu zavelel, a novými posilami řady své doplnil. A mnoho úplňků muži jeho nepřátel pobíjeli, ba i po tisících jejich hlavy padaly, však vždy další lodě připluly a válka konce neměla.
Vida Treán, že boje nikam nevedou a jeho lid válkou trpí, rozhodl se boje ukončiti a k nepřátelům svým výzvu k souboji poslal, nechť rozhodne se, kdo jest silnějším a země tato jemu po právu připadne. Nepřátelský král Imigh výzvu přijal a na úsvit po úplňku nejbližším konání souboje stanovil na vrcholu pahorku, jež nedaloko tábora jeho byl. Vůdci jednotlivých klanů snažili se Treánovo rozhodnutí změnit a lepší nasazení i odvahu v boji slibovali, neboť o Imighovi vždy v jejich kruzích mluvilo se jako o výborném bojovníkovi, kterémuž mezi nepřáteli rovno není. Však Treán na svém trval a odhodlání jeho ni slzy ženy milované nezměnily. Tak Brigh v poslední noc před soubojem k němu přišla, aby tělo jeho k souboji podle staré tradice připravila a mysli klidu navrátila.
Jen pár chvil před úsvitem rozloučil se Treán se syny svými a naposledy choť spící na čelo políbil. Pak jen se dvěma vybranými muži na pahorek odjel, by setkal se s Imighem, jež rovněž dal přednost doprovodu dvou mužů před svou armádou.
Když slunce nad obzor vyšlo, setkali se oba na pahorku tváří v tvář. A Treán soupeře svého po vzoru předků pozdravil mečem špicí k zemi mířící a rukama oběma na jílci s lehkou úklonou hlavy a postavení očekávajíc útok soupeřův zaujal. Imigh shledaje Treána připraveného na něj se vrhl s dravostí a zběsilostí mořského příboje, však Treán rány jeho odrazil jako pevná skála. Poté Imigh soka svého smrští ran zahrnul, ale Treán jako by mezi nimi protančil. Dlouho kol sebe kroužili a ranami se zasypávali. Výpad stíhal výpad, štíty pod tvrdými ranami zlověstně duněly, od čepelí mečů jiskry odletovaly a každý útok se zručností mistra byl vždy odražen. Souboj od úsvitu trval a v poledne ještě stále vítěze znát nebylo. Teprva až slunce sklonilo se k západu povedlo se Treánovi smrtelnou ránu zasadit a Imigh padnouce na kolena, zdál se život svůj tratiti. Treán poctu poraženému nepříteli vzdal a v tento okamžik Imigh posledních sil pobral a meč Treánovou hrudí prorazil. A Treán bolesti ve vzteku necítivše nad nečestností soupeřovou posledním mocným sekem hlavu Imighovu uťal. Ještě pak otočit se stihl a několik vrávoravých kroků ke svým mužům udělat. Z posledních sil sejmul přilbu, aby druzi věrní vítězný úsměv na tváři jeho zahlédli. Však do náruče svých mužů padl a s posledním paprskem slunce skonal. O vítězi souboje pochyb nebylo a jen pro případ Imigova hlava na hradbách Mendinasu vystavena byla. Nájezdníci do lodí nasedli a neznámo kam odpluli. Obrovská vlna smutku celou zemí prolétla, radostí z konce bojů střídána. Treánovo tělo do hrobky pod nejvyšším stromem vystavěné uloženo bylo a na trůn jeho nejstarší syn Airinach usednul, aby k otcově spokojenosti v zemi vládl.
Tyto boje pak v paměť lidí jako Jižní války vešly a na památku hrdinského souboje krále Treána začali lidé pahorek na němž se tento souboj konal zvát Buach - vítězný.